Duchovno versus náboženství

   Dnes jsem si pro vás připravila malé nahlédnutí do tajů života… zní to zvláštně? Možná.

V poslední době jsem se dostala do diskusí s lidmi, kteří jsou silně věřící. Vlastně mě mezi ně přivedlo tvrzení jedné mé čtenářky, která mi napsala, že má zmatek, protože ráda čte mé stránky, ale lidi z církve jí říkají, že vše co dělám je z té druhé strany …tedy od D´…la. (promiňte nepoužívám toto jméno a nechci jej psát ani zde, možná proto, že tato představa zla, jak ji vidí křesťané pro mě neexistuje, ale možná i proto, že se v tomto bodě shodneme v tom, že D´… neboli Sa …ztratil podle církve své jméno, možná odtud nemám potřebu jej jmenovat.)

Věřím, že vše i to špatné, se děje proto, abychom rostli, vyvíjeli se, poznávali a tím se přibližovali k Otci a vesmírnému zdroji- k pravdě a lásce.

Protože jsem přijala tuto výzvu, šla jsem se podívat na církevní hodinu. Potvrdila jsem si zde, že základ víry je stejný, jen člověk jej rozškatulkoval do krabiček, možná proto, aby vytvářel boj. Ale zde narážím…člověk nebyl natolik ve svých začátcích lstivý…kdo stojí za rozdělením lidí …snad sám pověstný D´..?

V hodině se řeklo, že člověk, který věří, nemusí nic, protože Bůh to za něj vyřeší. 

I zde je velký rozdíl v mé praxi…už několik let, mi chodí nad ránem…  hmmm …snad bych řekla vzdělávací lekce…ten den po církevní hodině to bylo podobné:

Asi tři dny před tím, mi vrátila Klárka knihu. Když jsem ji večer vybalila z tašky, ani nevím proč, jsem ji nezařadila do knihovny, ale dala si ji vedle postele…nepodívala jsem se do ní, jen tam ležela spolu s jinou rozečtenou knihou. Ráno, po církevním večeru, jsem ještě v rozespalém stavu, sáhla právě na ni a otevřela ji. Moje rozespalé oči pak četly toto sdělení:

„Všechny hologramy, které podporují přesvědčení vyjádřené výroky: “Všechno je v pořádku“,“Bůh a andělé se o všechno postarají“ a „Ty sám nemusíš nic dělat, protože je o všechno postaráno“ zároveň PODPORUJÍ DUCHOVNÍ STAGNACI. Taková víra způsobuje, že iniciál stagnuje, protože to podporuje závislost na Bohu a nedostatek vlastní zodpovědnosti za svůj vlastní proces vzestupu.“

Co dodat?

 Po návštěvě přednášky, biotronika pana M. Ševčíka, který se nebojí otevřeně mluvit o svých zážitcích s Dˇ.. , jsem si uvědomila, že mi ukázali tito lidé směr… na delší dobu jsem se odmlčela…nyní jsem pochopila, že je čas dát se znovu do práce… …nemám mít strach vyprávět o zážitcích s Otcem…Neboť on mě učí…ne pasivitě a lhostejnosti. A tak jak se říká, nic není náhoda, vzala jsem si z tohoto setkání příklad a ponaučení. Myslím, že mám co lidem říct, pokud mě budou chtít naslouchat…