Nedávno jsem jednomu muži vysvětlovala energie. Pro lepší vysvětlení jsem sáhla pro ukázku sluneční energie, která je vypouštěná do vesmíru. Když se přiblíží k Zemi, střetne se s magnetickým polem Země, který tvoří ochraný štít Země a tuto energii většinou odrazí. Část této energie však sklouzne po kulatém ochraném obalu a stáčí se směrem k magnetickým pólům Země. Tam se laicky řečeno srazí nebo spojí s energií zemské atmosféry. Toto splynutí pak vnímáme jako polární záři.Na jižním pólu je nazývána – aurora australis, severní záře pak aurora borealis. Její barva  je  závislá na převaze bud´ dusíku (sluneční energie), vzniká barva zelená, nebo  kyslíku, v tomto případě převládá barva červená.Vzhledem k dnešní zprávě o proudu částic, která zasahne Zemi, budou viditelné i polární záře. Jedna už byla vidět v neděli nad Skotskem po 73 letech. Poslední polární záře nad územím České republiky byla spatřena v noci z 26. na 27. září 2011.V mytologii se polární záře vysvětlovala jako zářící most mezi nebem a zemí, po které se přepravovali bohové. Finská mytologie ji vidí jako řeku, vedoucí skrz oheň a tvoří hranici mezi královstvím mrtvých a živých.